S myšlenkou navštívit Šumavskou soutěž jsem si pohrával už dlouho, nenašel se ale nikdo další, kdo by se přidal, a tak bylo všechno jen v mojí hlavě. Už před Valaškou, na kterou se část CRF sjela, jsem začal sondovat případnou účast dalších členů a mít tak možnost poznat pro mě vedle závodů i další lidi, který jsem doteď znal pouze přes písmenka na netu. Největším problémem se ukázala vzdálenost do Klatov, a tak se na finálním seznamu přihlášených objevily pouze čtyři jména … já, Rizek, Jarlo a Filip. S dodatečnou přihláškou přispěchal na poslední chvilku ještě Breaky, i když jeho účas by se dala nazvat jako „odstoupil po RZ1“ … když nad tím tak přemejšlim, tak ona to je vlastně pravda …

Ve středu před soutěží domlouvám s Rizkem konečný detaily, sraz si oproti původnímu plánu dáváme o něco dříve, ve dvanáct na náměstí v Klatovech s tím, že přijede i Filip s Jarlem a půjdeme podráždit žaludky. Den před dnem D se dozvídám, že by nás mohl poctít návštěvou i Breaky. Po cestě ho ještě provokativně zkoušim a on mi potvrzuje účast, návrat ale ještě večer do Práglu kvůli sobotní angličtině. Ve dvanáct se opravdu srazíme na místě určení, ovšem jen já a Rizek. Čekáme na Filipa, ale nakonec se ukáže, že kolem nás jen projel a musel jet kamsi pro Vladu. My se přesouváme do jedný z restauraček, dáváme gáblík, mezi tím přijíždí i Jarlo a dáváme dohromady harmonogram. Tady bych zmínil předzvěst pozdějších problémů, když se Jarlo s Rizkem nemohli dohodnout, tak to vlastně půjdeme … nebo spíš kudy na daný místo pojedeme. Vybrali jsme místo kousek po startu, kde byla loňská výprava … nakonec se ukazuje, že se Jarlo spletl … vše se vysvětluje a prozatím bez dalšího povšimnutí přechází …

Po několika variantách vychází asi nejreálněji jednička – Čínovskej okruh, pak čtyřka – Nuzín – Čkyně, servis v Jiníně a noční sedmička … ani se už nejdeme podívat na rampu s historikama a upalujeme ven z Klatov … po srazu na pumpě se s pomocí navigace ujímá dovedení až ke vložce Jarlo. Na místě jsme brzo, asi půl hodiny před startem historiků, přivazujeme transparent GO VALDA CO na mostek a čekáme na první dávku benzínu, spáleného oleje, hořících gum a prachu … asi nemá cenu se tu dlouhosáhle rozepisovat o průjezdech … ale jen zmínim, že u nás určitě nejhezčí průjezdy Blahout s Žigulem a Hejhal se Škodověnkou, pěkně taky Kadetty z Kart Centra, nový BMW ze stejný stáje agresivní zvuk, ale nebylo to prostě ono …

Hoříme nedočkavostí na soudobý auta, čekání nám zpestřuje blížící se Breaky … Jarlo si již začíná uvědomovat souvislosti s tim, že mu zadával GPS souřadnice na jiný místo, než původně jsme – viz. diskuse u oběda. Rizek mu sice správně poradil, jak vše zadat do navigace, ale ve výsledku to byla jedna zatáčka dřív – směrem ke startu … Breaky opravdu dorazí na místo původního určení – myslim to špatný, ale není způsob, jak se k nám normálním způsobem dostat, a tak jsme rozprsknutý asi 300 m od sebe …

První přijíždí Kresta – brutální přílet, hodně agresivní, dlouho na brzdy … ale retardér klidně … v závěsu Vašek Pech – podobný nasazení … zbytek špičky se mi zdál vlažnější, včetně Valdy – to bylo o poznání uhlazenější, plynulejší … ve výsledku to ale znamenalo druhej čas o necelou vteřinu za Romanem. Trošku zklamaném jsem byl z průjezdů obou dvoutisícovek Pepíka Petáka a Romana Odložilíka … bez jiskry … ale auta to jsou nádherný! Jejich čas ještě určitě přijde … po prvních dvoukolkách se vracíme k autům a domlouváme přesun na vločku číslo 4, konkrétně do Čkyně. Breaky jede rovnou do servisu na Jinín – kdybych ho tu pak večer neviděl, dalo by se o jeho účasti s klidnym svědomím spekulovat … Roli navigátora přebírá do konce dne Rizek a jeho malej kamarád TomTom.

Auta necháváme přímo ve Čkyni, ke trati přicházíme ještě když jezdí poslední historici … místo bych popsal jako příjezd do vesnice s výjezdem z lesa na uskákanym asfaltu, pak lehká pravá … dojezd do vsi, tady levá kosa a pak asi 150 metrů rovinka do cíle. V tu dobu už se začínáme pídit po výsledcích, který nám dle předpokladu na mobil nechodí … po telefonu zjišťujeme, že Landa dal ošklivou ránu na dvojce a na trojce Gavlák … na netu výsledky a informace veškerý žádný …

Po chvilce čekání přijíždí Kresta … opět asi nejbrutálnější nálet - odlepilo se mu to nejvíc … ostatní ze špice ale taky pěkně … čekáme na Odložilíka a mizíme směr servis do Jinína …

Příjezdová cesta je už zaplněná, já a Rizek necháváme auta ještě kus od servisu, Jarlo nás veze až „k bráně“ … tady dochází k malýmu nedorozumění s místí pořadatelskou službou … Rizek se ujímá slova a mladýmu páru v oranžovejch vestách vysvětluje, že když tu není značka o zákazu parkování, tak tu parkovat prostě bude … Jarlo nakonec moudře ustupuje a parkuje asi o 50 metrů jinde … Rizek byl ale nekompromisní

Vyhladáváme Breakyho, Rizek si vzal do hledáčku Peťase, kterýmu chce dát kapání za to, že Běhálkovo Subaru ještě nezdobí klubová samolepka. To už ale přijíždí první soudobý auta a my se přesouváme pod servis do časovky … Valda popisuje problémy s autem, je na něm vidět, že je zklamanej … Jarlo mezi tím zahlídnul stánek s klobásami a jde si stoupnout do fronty, do který bych nešel asi za gratis závodnickou klobásu … Já s Breakym jdeme pozdravit Dana Běhálka … auta mizí do UP … po chvíli z něj zase vyjížděj a míří do servisu. My se jdeme podívat do stanu RAM a čekáme, co se podaří/nepodaří na autě najít za problém … je však vidět, jak jsou mechanici bezradný hledat závadu, která není vidět … Blíží se čas našeho odjezdu, už se stmívá … a my míříme na sedmou rychlostku do Hoslovic … tady se od nás odpojuje i Breaky …

Na vložku přijíždíme už za tmy, po předešlý zkušenosti na odjezdu ze servisu, kde jsme já společně s Rizkem vytvořili lokální dopravní kolaps , otáčíme auta po směru odjezdu … máme zdánlivě ještě velkou časovou rezervu … načasování ještě kontrolujeme podle harmonogramu na permanentkách, za který jsme už na Čínově dali každej jeden a půl čenta … zatáčka je obsypaná lidma, zkoušíme si najít nějaký jiný místo víc do vesnice … projíždí majáky … asi 50 metrů směrem ke startu nacházíme místo, kde krom asi třech pořadatelů není ani noha … ty nás upozorňujou, ať jdeme rychleji, že už pojedou … my vysmátý, ať neblázní, že času je ještě spousta … netrvá to snad ani třicet vteřin když do vesnice přiletí Kresta … náš údiv pak vysvětluje špatně natištenej harmonogram na permanentkách – kvalitní to práce páni pořadatelé – podle toho se řídit celej den, tak přijíždíme na poslední cca čtyři auta … místo je takovej rychlej protahovák a pak dobrždění do levý kosy … nejbrutálněji opět Kresta, zbytek včetně Valdy, kterej jede pořád s ne stoprocentním autem, o poznání vlažněji …

Po dvoutisícovkách naše účinkování na soutěži končí … Rizek se ujímá vedení a míříme na Zadov. Dáváme si pivo (já konečně točenou Kofolu) a čekáme na Filipa, mezitím nám přichází info, že na devítce Vašek Pech urazil kolo a tim se Valda opět posouvá na druhý místo … po Filipovo příjezdu se přesouváme dolu do hospody, kde nám připraví výborný plňěný bramboráky se zelím a uzenym masem … kecáme asi do půl jedný a jdeme po pelechu … plán na zejtřek žádnej … nikdo už rally neplánuje … jako první mizí Jarlo, Rizek vyráží hledat caschku a já mířim do CB …

PS: Omlouvám se za neslohovou úpravu, ale pro naše klubový potřeby to snad bude dostačující … dodatečně „děkuju“ Rizkovi, kterej se ujal role fotografa a vyfotil za celej den dvě fotky … mě a Jarla Naopak díky bez uvozovek si zaslouží naši informátoři při kolapsu výsledků …

Foto: Jiří Větrovec a Honza Franěk (rally-mania.cz)