Takže, než se rozepíšu o tom, jak jsme se měli, a jak jsme si užili tuto soutěž, napíšu pár slov o opravdu mizerné účasti a odezvě na tuto soutěž ze strany CRF.

Vše začalo 11. září, kdy Tomik založil na našem vašem foru diskusi na téma této soutěže. Mé počáteční nadšení z toho, že se zúčastní snad celý sever, plus pár lidí navíc z různých koutů republiky bralo s přibližujícím se začátkem soutěže za své. Výsledkem toho byla opravdu chabá účast čtyř členů CRF plus jednoho spolujezdce, který se k nám přidal poté, co se řidiči nepodařilo nastartovat auto na uzavřeném parkovišti. Tato účast zamrzí obzvláště proto, že dostatečným lákadlem pro příjezd nebyly ani Dusičkou slíbené řízky. Takže jmenovitě se zúčastnili: Dusička, Tomik, Green, Dus a spolujezdec Dreslík. Toť vše a nyní k samotné výpravě.

Sraz byl určen na 7:30 na odbočce na Bystřičku, tam se měla výprava z ovy (dus, dusička, green) sejít s ještě početnější výpravou z olmiku (tomik). Jak jsme si to naplánovali, tak se také stalo. Po krátké rozmluvě o tom, co a jak, jsme jeli na Bystřičku, kde zůstala tomikova Vectra. Samotný Tomik se nastěhoval k nám ostatním do auta. Abychom se dozvěděli, jak to na trati vypadá, zavolali sme Dreslikovi. Ten nám oznámil, že celá dopolední runda je zrušená bo na trať napadlo jakesi svinstvo, kteremu se lidově říká sněh. Tož, tak sme jeli do servisu zkouknout naši hvězdu. Ta se jako obvykle řehtala na cele kolo i přesto, že měla promočené boty a třásla s ní zima. Tak sme pokecali o všelijakých kravinách a pote jela hvězda s tonckem skuknout jak to vypadá na trati. My sme chvilku přemýšleli co dál, volba padla na to, že zajdem někam do knajpy na kafe. Myšlenka jednoduchá avšak řešení obzvláště těžké. Tak sme jezdili sem a tam. Když sme projížděli Liptálem, napadlo nás zavolat Mr.colinovi, bo víme, že je místní. Po pár minutách hovoru nás nasměroval na zavřenou restauraci, tak sme se otočili zpět směr Vsetín. No, nakonec asi po hodině se objevila otevřená hospa, a tak jsem ji vzali útokem. V hospě asi tak o pět stupňů více než venku a číšník, který nás po objednávce ujistil, že tam bude pořád, kdyby sme ještě něco chtěli. Objednali sme si nějaké ty kávy, jeden birel a jedno normální pivo. Dostali sme to, co sme chtěli, plus jedno pivo bonus, když už ho teda čepli, tak jsem s ním uhasil žízeň, bo to je škoda ho nechat ležet. Poté sme jeli opět do servisu kde Dreslik nafasoval řízek, který stlačil v neuvěřitelném tempu (a stále v mokrých botech). Jo, když je hlad, tak to de samo. Blížil se čas první rz, a tak sme jeli na rz Bystřička, kde nás zaujalo místo asi tak 10 minut chůze do kopca. Tam sme skoukli pár aut, stačili nějaké ty řízky a naplánovali další program. Po pár autech následoval přesun na Vesník. Tam sme jeli opět přes servis, kde přistoupil už nepotřebný dreslik, ten s námi byl až do konce, kdy ho green zavezl domů. Na Vesníku jsme skoukli jen jednu rz, po které už absolutně promrzlí sme nabrali směr domů. Tomik byl odvezen zpět ke svému autu, kde následovalo rozloučení. Cesta domů už byla na rozdíl od rána na suchých cestách.

Závěrem poděkování všem co přišli. A ti co nepřišli a slíbili to, tak těm černý puntík.